![\"P\u0159\u00edsaha](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/images.jpg\")
P\u0159\u00edsaha p\u00e1vovi byla zavazuj\u00edc\u00ed, jeliko\u017e i kdy\u017e si p\u0159\u00edsahaj\u00edc\u00ed nemusel b\u00fdt \u010dasem jist sv\u00fdm rozhodnut\u00edm, ostatn\u00ed si z\u00e1vazek pamatovali…<\/p><\/div>\n
Presti\u017e vyzn\u011bn\u00ed banketu povzn\u00e1\u0161ely pokrmy, kter\u00e9 se pod\u00e1valy mezi jednotliv\u00fdmi chody, byly neobvykl\u00e9 a mohly m\u00edt i alegorick\u00fd<\/strong> v\u00fdznam. Hlavn\u00ed bylo tedy str\u00e1vn\u00edky a p\u0159\u00edpadn\u00e9 div\u00e1ky ohromit, a proto nemusely b\u00fdt v\u0161echny jejich \u010d\u00e1sti jedl\u00e9, jak se st\u00e1valo p\u0159edev\u0161\u00edm na prahu novov\u011bku. Mezi takov\u00e9 se \u0159ad\u00ed i pt\u00e1ci \u201epe\u010den\u00ed\u201c s\u00a0pe\u0159\u00edm. Ve Francii, ze kter\u00e9 m\u00e1me mnoho p\u00edsemn\u00fdch i obrazov\u00fdch pramen\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se tohoto fenom\u00e9nu, se ve 14. a 15. stolet\u00ed obvykle pod\u00e1valy a\u017e po pe\u010den\u00edch<\/strong>, kter\u00e9 se serv\u00edrovaly bu\u010f v\u00a0r\u00e1mci druh\u00e9ho, nebo t\u0159et\u00edho chodu. N\u011bkdy byly sou\u010d\u00e1st\u00ed slo\u017eit\u00fdch ceremoni\u00e1l\u016f, p\u0159i kter\u00fdch p\u0159ed nimi \u00fa\u010dastn\u00edci skl\u00e1dali slavnostn\u00ed sliby, jako tomu bylo nap\u0159\u00edklad o turnaj\u00edch, kdy p\u0159ed takto upraven\u00fdm p\u00e1vem \u0161ampion turnaje skl\u00e1dal p\u0159\u00edsahu, jak je to pops\u00e1no v\u00a0ryt\u00ed\u0159sk\u00e9m rom\u00e1nu Voeu du Paon<\/em>.<\/p>\n Tento druh pokrm\u016f p\u016fvodn\u011b slou\u017eil jako zpest\u0159en\u00ed v\u00a0r\u00e1mci banketu, kdy si chu\u0165ov\u00e9 poh\u00e1rky str\u00e1vn\u00edk\u016f mohly odpo\u010dinout a \u017ealudek mohl vytr\u00e1vit<\/strong>.[1]<\/a> Vrcholn\u00e9 formy potom dos\u00e1hl ve 14. stolet\u00ed, kdy se p\u0159edev\u0161\u00edm francouz\u0161t\u00ed, ital\u0161t\u00ed a angli\u010dt\u00ed kucha\u0159i sna\u017eili zv\u00ed\u0159ata naaran\u017eovat do realistick\u00e9 formy, ale tak, aby byla konzumovateln\u00e1<\/strong>. Tato podm\u00ednka se ale ve druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed upozadila. Tento trend se neomezoval pouze na ope\u0159ence, ale v\u00a015. stolet\u00ed se takto zpracov\u00e1vala i velk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, jako jsou kr\u00e1vy, telata \u010di jeleni.[2]<\/a> Masa se tak\u00e9 mohla zam\u011b\u0148ovat, p\u0159i\u010dem\u017e se vyu\u017eila pouze k\u016f\u017ee zv\u00ed\u0159ete. St\u0159edov\u011bk\u00fd kuchmistr Chiquart takto doporu\u010duje st\u00e1hnout k\u016f\u017ei z\u00a0p\u00e1va, ale pot\u00e1hnout j\u00ed upe\u010denou husu, co\u017e str\u00e1vn\u00edci dle n\u011bj jist\u011b ocen\u00ed, jeliko\u017e m\u00e1 jej\u00ed maso lep\u0161\u00ed chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti. Dal\u0161\u00edm pomysln\u00fdm krokem v\u00a0tomto trendu potom bylo spojovat r\u016fzn\u00e9 \u010d\u00e1sti zv\u00ed\u0159at, aby tak vznikli fantaskn\u00ed tvorov\u00e9,<\/strong> \u010di realisticky vypadaj\u00edc\u00ed pe\u010den\u011b zv\u00ed\u0159at aran\u017eovat tak, aby d\u011blaly to, co b\u011b\u017en\u011b lid\u00e9. Kohout tak nap\u0159\u00edklad sed\u011bl obkro\u010dmo na seleti s\u00a0helmou a kop\u00edm.<\/p>\n Sedm smrteln\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f a \u010dty\u0159i v\u011bci posledn\u00ed, autor: Hieronomus Bosch. N\u00e1zev d\u00edla hovo\u0159\u00ed za v\u0161e…<\/p><\/div>\n Ale zp\u011bt k\u00a0ope\u0159enc\u016fm. T\u00edmto zp\u016fsobem se upravovali kohouti, slepice, ale i v\u00fd\u0161e hodnocen\u00e9 druhy pt\u00e1k\u016f, mezi kter\u00e9 pat\u0159ili nap\u0159\u00edklad p\u00e1vi, ba\u017eanti a labut\u011b, je\u017e byly dle tehdej\u0161\u00edch mentalit siln\u011b propojeny s\u00a0dal\u0161\u00edmi alegorick\u00fdmi v\u00fdznamy. Labut\u011b<\/strong> se na na\u0161em \u00fazem\u00ed vyskytovaly ve st\u0159edov\u011bku patrn\u011b sp\u00ed\u0161e spo\u0159e. A\u010dkoliv je jejich konzumace v\u00a0p\u00edsemn\u00fdch pramenech dob\u0159e dolo\u017eena p\u0159edev\u0161\u00edm ve Francii, Anglii, N\u011bmecku a It\u00e1lii, z\u00a0na\u0161eho \u00fazem\u00ed poch\u00e1z\u00ed prvn\u00ed recept na jejich p\u0159\u00edpravu a\u017e z\u00a0konce 16. stolet\u00ed.[3]<\/a> O pozn\u00e1n\u00ed l\u00e9pe jsme na tom ji\u017e s\u00a0p\u00e1vem<\/strong>, kdy jeho nejstar\u0161\u00ed vyobrazen\u00ed z\u00a0\u010cech poch\u00e1z\u00ed z\u00a0druh\u00e9 poloviny 9. a\u017e po\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed z\u00a0hradi\u0161t\u011b Bude\u010d.[4]<\/a> P\u00e1v se choval jako uk\u00e1zka presti\u017ee na panovnick\u00fdch a nejbohat\u0161\u00edch \u0161lechtick\u00fdch dvorech. O p\u00e1vovi se v\u00a0dob\u00e1ch antiky v\u011b\u0159ilo, \u017ee jeho maso nepodl\u00e9h\u00e1 rozkladu, a toto tvrzen\u00ed p\u0159ej\u00edmali i st\u0159edov\u011bc\u00ed u\u010denci. ((Je tak uvedeno v\u00a0d\u00edle svat\u00e9ho Augustina o Bo\u017e\u00edm m\u011bst\u011b.)) Narativ ale pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1z\u00ed ji\u017e z Indie, kter\u00e1 byla jeho p\u016fvodn\u00ed domovinou. St\u0159edov\u011bk\u00e9 iluminace pod\u00e1van\u00fdch p\u00e1v\u016f je v\u0161echny ukazuj\u00ed s pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00fdmi ocasy, tedy mlad\u0161\u00edmi osmn\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u016f, kdy je jejich maso je\u0161t\u011b k\u0159ehk\u00e9 a \u0161\u0165avnat\u00e9. Star\u0161\u00ed jedinci ji\u017e nejsou pro \u00fa\u010dely konzumace vhodn\u00ed. Pro dolo\u017een\u00ed chovu ba\u017eant\u016f,<\/strong> naz\u00fdvan\u00fdch t\u00e9\u017e staro\u010desky fasant<\/em><\/strong>, v\u00a0\u010cech\u00e1ch m\u00e1me nep\u0159\u00edm\u00fd doklad z\u00a0prvn\u00ed poloviny 14. stolet\u00ed a prvn\u00ed ba\u017eantnice je potom dolo\u017eena z\u00a0doby vl\u00e1dy Karla IV.[5]<\/a><\/p>\n Jeden z nejran\u011bj\u0161\u00edch d\u016fkaz\u016f pe\u010den\u00e9ho pt\u00e1ka s pe\u0159\u00edm je ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m kostele v Broddertorp a poch\u00e1z\u00ed z 12. stolet\u00ed.<\/p><\/div>\n Pro je\u0161t\u011b luxusn\u011bj\u0161\u00ed vzhled mohly m\u00edt labut\u011b, ba\u017eanti a p\u00e1vi pozlacen\u00e9<\/strong> zob\u00e1ky \u010di nohy.[6]<\/a> Labu\u0165 se zlacen\u00edm popisuje p\u00edsemn\u00fd pramen francouzsk\u00e9 provenience Le m\u00e9nagier de Paris<\/em>[7]<\/a>a ba\u017eanti s\u00a0pozlacen\u00fdmi zob\u00e1ky a stoj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed dokonce chrlili ohe\u0148, byli serv\u00edrov\u00e1ni b\u011bhem opulentn\u00ed Slavnosti ba\u017eanta<\/strong>, origin\u00e1ln\u011b Banquet du Faisan, kterou organizoval burgundsk\u00fd v\u00e9voda Filip III. \u0159e\u010den\u00fd Dobr\u00fd 17. 2. 1454 v\u00a0Lille.[8]<\/a> Zde se p\u0159ed \u017eiv\u00fdm ba\u017eantem, kter\u00fd m\u011bl skvostn\u00fd zlat\u00fd obojek zdoben\u00fd drahokamy, skl\u00e1dal p\u0159\u00edslib ta\u017een\u00ed na k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu. Pt\u00e1k se mohl p\u0159ipravit jako pe\u010den\u011b, nebo ve form\u011b pa\u0161tiky, kde bylo maso pe\u010deno v\u00a0t\u011bst\u011b, je\u017e slou\u017eilo v\u00a0podstat\u011b jako hrnec a m\u011blo t\u00e9\u017e dekorativn\u00ed funkci. Do pa\u0161tiky byla potom vsazena hlava, ocasn\u00ed pera a pa\u0159\u00e1ty. T\u011blo pt\u00e1ka se tak\u00e9 mohlo vytvarovat ze sekan\u00e9ho masa<\/strong> \u010di jin\u00e9 n\u00e1pln\u011b a n\u00e1sledn\u011b pot\u00e1hnout jeho k\u016f\u017e\u00ed.<\/p>\n Ro\u017en\u011bn\u00ed pt\u00e1ka i s\u00a0pe\u0159\u00edm vy\u017eaduje velk\u00fd um a zku\u0161enosti, proto\u017ee se maso mus\u00ed dokonale prop\u00e9ct<\/strong>, ale z\u00e1rove\u0148 se mus\u00ed db\u00e1t, aby se nep\u0159ip\u00e1lilo a neust\u00e1le hl\u00eddat, zda se nep\u0159ipaluje l\u00e1tka chr\u00e1n\u00edc\u00ed pe\u0159\u00ed na hlav\u011b o ocasn\u00ed brka, kter\u00e1 se mus\u00ed pr\u016fb\u011b\u017en\u011b vlh\u010dit<\/strong>. Dochovan\u00e9 ro\u017en\u011b na na\u0161em \u00fazem\u00ed jsou v\u00fdhradn\u011b ze \u017eeleza. V anglick\u00fdch pramenech jsou dolo\u017eeny i d\u0159ev\u011bn\u00e9 z\u00a0l\u00edsky, ale hlavn\u011b javoru, kter\u00e9 se ale u\u017e\u00edvaly sp\u00ed\u0161 pro p\u0159\u00edpravu pe\u010den\u00ed z\u00a0v\u011bt\u0161\u00edch zv\u00ed\u0159at.[9]<\/a> Ro\u017ee\u0148 se vkl\u00e1dal v\u017edy p\u0159ed ohe\u0148<\/strong> a nikdy nad n\u011bj, jeliko\u017e by saze stoupaly k masu. Pod pe\u010deni se mohla um\u00edstit n\u00e1doba, kter\u00e1 zachyt\u00e1vala tuk kapaj\u00edc\u00ed z masa, jen\u017e se mohl vyu\u017e\u00edt pro p\u0159\u00edpravu dal\u0161\u00edho pokrmu. K nal\u00e9v\u00e1n\u00ed tuku na maso se u\u017e\u00edvaly l\u017e\u00edce s dlouhou rukojet\u00ed. K\u00a0instalaci ope\u0159ence do realistick\u00e9 podoby se u\u017e\u00edvaly d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u0161pejle zap\u00edchnut\u00e9 do hlavy a veden\u00e9 mezi k\u0159\u00eddly tak, aby pevn\u011b dr\u017eela krk. Dal\u0161\u00ed se um\u00eds\u0165ovaly pod k\u0159\u00eddla, mezi stehna k\u00a0noh\u00e1m.<\/p>\n <\/p>\n Stahov\u00e1n\u00ed k\u016f\u017ee chce cvik a notnou d\u00e1vku umu. Hlava a nohy se ponechaj\u00ed, k\u0159\u00eddla od\u0159e\u017eou.<\/p><\/div>\n Nejprve z\u00a0pt\u00e1ka vyvrhneme vnit\u0159nosti a dutinu b\u0159i\u0161n\u00ed pe\u010dliv\u011b vymyjeme<\/strong>. Potom u\u0159\u00edzneme k\u0159\u00eddla v\u00a0kloubu u t\u011bla a odlo\u017e\u00edme je stranou k\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed. N\u00e1sledn\u011b z\u00a0t\u011bla st\u00e1hneme k\u016f\u017ei tak, aby vytvo\u0159ila v\u00a0podstat\u011b \u201eruk\u00e1v\u201c. O\u0159\u00edzneme ji tedy dokola kolem krku a pod ocasn\u00edmi brky, p\u0159i\u010dem\u017e se zanech\u00e1 pr\u00e1v\u011b na hlav\u011b a ocasu. Pa\u0159\u00e1ty se tak\u00e9 neodd\u011bluj\u00ed, pokud se jedn\u00e1 o pt\u00e1ka, kter\u00fd nen\u00ed vodn\u00ed<\/strong>. Aby nedo\u0161lo k deformaci k\u016f\u017ee s\u00a0pe\u0159\u00edm zp\u016fsoben\u00e9 sesych\u00e1n\u00edm, zat\u00edmco se maso bude op\u00e9kat, je t\u0159eba ji oto\u010dit naruby a vyztu\u017eit proutky. V\u00a0p\u00edsemn\u00e9m pramenu Le m\u00e9nagier de Paris<\/em> autor doporu\u010duje k\u016f\u017ei je\u0161t\u011b posolit. Pt\u00e1k se n\u00e1sledn\u011b nad\u00edv\u00e1<\/strong> a nap\u00edchne na ro\u017ee\u0148. N\u00e1divka zajist\u00ed, \u017ee na ro\u017eni bude maso po prope\u010den\u00ed l\u00e9pe dr\u017eet a nebude se prot\u00e1\u010det. Tomu se tak\u00e9 zamez\u00ed, kdy\u017e jej na ro\u017ee\u0148 upevn\u00edme bu\u010f pomoc\u00ed prov\u00e1zku, nebo l\u00edskov\u00fdch proutk\u016f se sta\u017eenou k\u016frou.<\/p>\n K vypodlo\u017een\u00ed proutk\u016f, kter\u00e9 dr\u017eeli ba\u017eanta jsme pou\u017eili dva \u0161palky. Na iluminac\u00edch z francouzsk\u00e9ho a anglick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed m\u016f\u017eeme naj\u00edt jejich keramickou obdobu, kter\u00e1 byla opat\u0159ena prohlubn\u011bmi pro vlo\u017een\u00ed ro\u017en\u011b. Ty se pou\u017e\u00edvaly a\u017e do 19. stolet\u00ed a origin\u00e1l ze 17. stolet\u00ed naleznete v muzeu v anglick\u00e9m Barnstaple.<\/p><\/div>\n V pr\u016fb\u011bhu pe\u010den\u00ed p\u0159iprav\u00edme k\u0159\u00eddla, je\u017e vyztu\u017e\u00edme \u0161pejl\u00ed<\/strong> z proutku, kter\u00e1 je na obou stran\u00e1ch se\u0159\u00edznut\u00e1 do \u0161pi\u010dky. Jeden konec zap\u00edchneme \u0161ikmo do k\u0159\u00eddla tak, aby v\u00a0n\u011bm pevn\u011b dr\u017eel, druh\u00fd do pe\u010den\u011b v\u00a0m\u00edst\u011b, kde by m\u011blo b\u00fdt um\u00edst\u011bno k\u0159\u00eddlo. V\u00a0t\u00e9to chv\u00edli vyvst\u00e1v\u00e1 pal\u010div\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd mus\u00ed \u0159e\u0161it soudob\u00ed badatel\u00e9 v\u00a0oblasti retrogastronomie<\/strong>. T\u00edm je ot\u00e1zka, jak skloubit sou\u010dasn\u00e9 hygienick\u00e9 n\u00e1roky se st\u0159edov\u011bk\u00fdmi technologiemi p\u0159\u00edpravy pokrm\u016f. Nyn\u00ed by se toti\u017e na hotovou pe\u010deni m\u011bla navl\u00e9knout sta\u017een\u00e1 syrov\u00e1 k\u016f\u017ee, co\u017e je nep\u0159\u00edpustn\u00e9 kv\u016fli vysok\u00e9mu riziku p\u0159enosu zoon\u00f3z<\/strong>, tedy nemoc\u00ed p\u0159enosn\u00fdch ze zv\u00ed\u0159ete na \u010dlov\u011bka, zejm\u00e9na kontaktem se syrov\u00fdm \u010di nedostate\u010dn\u011b tepeln\u011b upraven\u00fdm masem. \u0158e\u0161en\u00edm (i kdy\u017e t\u00e9\u017e diskutabiln\u00edm) je obalit pe\u010deni v\u00a0m\u00edstech, kde by se mohla potencion\u00e1ln\u011b dot\u00fdkat syrov\u00e9 k\u016f\u017ee, mezivrstvou. N\u00e1m se nejv\u00edce osv\u011bd\u010dil pe\u010dic\u00ed pap\u00edr<\/strong>, kter\u00fd jsme ovinuli a p\u0159ichytili prov\u00e1zkem k\u00a0pe\u010deni. P\u0159es n\u011bj se potom p\u0159et\u00e1hne k\u016f\u017ee s pe\u0159\u00edm, kterou uprav\u00edme do p\u016fvodn\u00edho stavu.<\/p>\n M\u00edsto ro\u017en\u011b jsme pou\u017eili l\u00edskov\u00e9 proutky, aby nebylo ba\u017eanta nutn\u00e9 propichovat.<\/p><\/div>\n Zahrani\u010dn\u00ed literatura, nap\u0159\u00edklad The art of cookery in the middle ages<\/em>, uv\u00e1d\u00ed jako alternativu, \u017ee se k\u016f\u017ee nainstaluje na prout\u011bnou kostru<\/strong>, kter\u00e1 se uprav\u00ed tak, aby tvarov\u011b p\u0159ipom\u00ednala po\u017eadovan\u00e9ho pt\u00e1ka. Pokrm se p\u0159ed publikem prezentuje, ale n\u00e1sledn\u011b se odnese do kuchyn\u011b, kde se vym\u011bn\u00ed za ji\u017e p\u0159ipravenou pe\u010deni. Po aran\u017eov\u00e1n\u00ed k\u016f\u017ee na pe\u010deni p\u0159ip\u00edchneme p\u0159ipraven\u00e1 k\u0159\u00eddla<\/strong> do m\u00edst, kde byla p\u016fvodn\u011b, rozv\u00e1\u017eeme provaz dr\u017e\u00edc\u00ed pa\u0159\u00e1ty a odmot\u00e1me pruhy l\u00e1tky z\u00a0hlavy a ocasu. To je t\u0159eba u\u010dinit s\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed m\u00edrou opatrnosti, jeliko\u017e lze k\u016f\u017ei s\u00a0pe\u0159\u00edm po upe\u010den\u00ed snadno odtrhnout. Pe\u0159\u00ed, kter\u00e9 bylo skryto po dobu pe\u010den\u00ed pod l\u00e1tkou, je tak\u00e9 nutn\u00e9 n\u011bkdy lehce dosu\u0161it a aran\u017eovat, jeliko\u017e nevypad\u00e1 tak dob\u0159e jako \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 byly sta\u017eeny i s\u00a0k\u016f\u017e\u00ed. Pe\u010deni doporu\u010dujeme pod\u00e1vat s\u00a0om\u00e1\u010dkou<\/strong> Na koroptvy, slepice, ba\u017eanty<\/em> z\u00a0Knih kucha\u0159sk\u00fdch<\/em> od Severina Mlad\u0161\u00edho z\u00a0po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed. Jej\u00ed modern\u00ed p\u0159epis naleznete v\u00a0knize Gastronomie \u010desk\u00e9ho st\u0159edov\u011bku<\/em> na stran\u011b 136.<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Velice d\u011bkuji p\u0159\u00e1tel\u016fm, bez kter\u00fdch by tento \u010dl\u00e1nek nemohl vzniknout. Jmenovit\u011b Son\u011b Drab\u00e1lkov\u00e9 za skv\u011bl\u00fd tip na vyu\u017eit\u00ed pe\u010dic\u00edho pap\u00edru p\u0159i nad\u00edv\u00e1n\u00ed ba\u017eanta. Bonem\u00edn\u011b za \u010detn\u00e9 konzultace ohledn\u011b pe\u010den\u00ed ba\u017eanta i s pe\u0159\u00edm a poskytnut\u00ed p\u0159ekladu n\u00e1vodu na \u201eD\u00f6bringerovu sl\u00edpku\u201c, kter\u00fd naleznete na konci tohoto \u010dl\u00e1nku. \u00da\u017easn\u00e9 fotografce Kate\u0159in\u011b Triss Postr\u00e1neck\u00e9<\/a>. Martinu Jel\u00ednkovi za odvahu vyzkou\u0161et v\u0161e na vlastn\u00ed p\u011bst a poskytnut\u00ed know-how p\u0159i realizaci akce \u201ePe\u010den\u00fd ba\u017eant s pe\u0159\u00edm\u201c v r\u00e1mci workshopu st\u0159edov\u011bk\u00e9 gastronomie po\u0159\u00e1dan\u00e9ho projektem Culina historica.\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n Kucha\u0159 s ba\u017eantem u\u010dinil divy, jeliko\u017e byl notn\u011b potrh\u00e1n ocelov\u00fdmi broky, co\u017e by se p\u0159i tradi\u010dn\u00edm lovu s drav\u00fdmi pt\u00e1ky nestalo…<\/p><\/div>\n N\u00e1sleduje p\u0159eklad postupu p\u0159\u00edpravy pe\u010den\u00e9 slepice, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed ve\u00a0fechtbuchu<\/strong>, je\u017e sepsal \u0161erm\u00ed\u0159sk\u00fd mistr Hanko D\u00f6bringers. Jedn\u00e1 se o nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemnou pam\u00e1tku \u0161erm\u00ed\u0159sk\u00e9 tradice, ale jak je vidno, obsahuje i dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 popisy. Jedn\u00e1 se o cenn\u00fd vhled do tehdej\u0161\u00ed mentality<\/strong>, kter\u00e1 up\u0159ednost\u0148ovala anekdotick\u00e9 vyzn\u011bn\u00ed textu p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm znechucen\u00edm z\u00a0utrpen\u00ed zv\u00ed\u0159ete, co\u017e jako n\u00e1hled na tuto problematiku p\u0159inesla a\u017e modern\u00ed spole\u010dnost<\/strong>. (A j\u00e1 pouze dod\u00e1m, doma to pros\u00edm nezkou\u0161ejte, jednalo by se jednozna\u010dn\u011b o t\u00fdr\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159ete.)<\/p>\n \u201eChce\u0161-li p\u0159ipravit slepici, jako by byla uva\u0159en\u00e1 vcelku v hrnci, ov\u0161em kdy\u017e ji postav\u00ed\u0161 p\u0159ed hosty, kte\u0159\u00ed ji hodlaj\u00ed sn\u00edst, ona ute\u010de a ti lid\u00e9 se vyd\u011bs\u00ed, proto\u017ee slepice bude na \u00fat\u011bku kd\u00e1kat, postupuj takto: Vezmi slepici, dej ji na t\u0159i nebo \u010dty\u0159i dny do n\u011bjak\u00e9 m\u00edstnosti a opakovan\u011b ji nap\u00e1jej dobr\u00fdm siln\u00fdm v\u00ednem, aby se hodn\u011b opila a nechala se za\u017eiva o\u0161kubat. Jakmile bude p\u011bkn\u011b o\u0161kuban\u00e1, se\u017ee\u0148 \u017eloutky nebo n\u011bjakou jinou \u017elutou hmotu ze \u0161afr\u00e1nu a pot\u0159i ji t\u00edm. Hmota zaschne a ulp\u00ed d\u00edky teplu, kter\u00e9 slepice vyd\u00e1v\u00e1, tak\u017ee cel\u00e1 ze\u017eloutne. Pot\u00e9 j\u00ed slo\u017e hlavu pod k\u0159\u00eddlo, polo\u017e ji do m\u00edsy, p\u0159iklop druhou m\u00edsou a p\u0159edlo\u017e host\u016fm. Nezapome\u0148 j\u00ed v\u0161ak p\u0159edem sv\u00e1zat nohy nit\u00ed. Jakmile n\u011bkdo ud\u011bl\u00e1 prvn\u00ed \u0159ez, slepice se vymr\u0161t\u00ed, p\u0159etrhne nit a s kd\u00e1k\u00e1n\u00edm ute\u010de z m\u00edsy. Ut\u00edkej za n\u00ed a k\u0159i\u010d: \u201eTy mizern\u00e1 slepice, stejn\u011b t\u011b sn\u00edme!\u201c P\u0159edem si tak\u00e9 p\u0159iprav skute\u010dnou va\u0159enou slepici podobnou t\u00e9, kter\u00e1 utekla, a p\u0159ines ji zp\u011bt. Tu prvn\u00ed zabij n\u011bkde v \u00fastran\u00ed, aby si toho nikdo nev\u0161iml, a ty jsi vypadal jako kouzeln\u00edk. Tu pravou va\u0159enou slepici pak za\u010dni j\u00edst. Lid\u00e9 se tomu budou podivovat a nikdo se k tob\u011b nep\u0159id\u00e1. Toto je um\u011bn\u00ed, pokud se to provede spr\u00e1vn\u011b.<\/em>\u201c[10]<\/a><\/p>\n Literatura a zdroje:<\/strong><\/p>\n Barto\u0161ov\u00e1 Andrea: Kost\u011bn\u00e1 ozdobn\u00e1 desti\u010dka s motivem p\u00e1va z bude\u010dsk\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed. Online.<\/em> Sborn\u00edk prac\u00ed Filozofick\u00e9 fakulty brn\u011bnsk\u00e9 univerzity. E, \u0158ada archeologicko-klasick\u00e1<\/i>. 1995, ro\u010d. 44, \u010d. E40, s. [101]-110. ISSN 0231-7915. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/hdl.handle.net\/11222.digilib\/109991<\/a>. [cit. 2026-10-02].<\/p>\n Brears Peter: Cooking and dining in medieval England<\/em>, Devon 2008.<\/p>\n Germanisches Nationalmuseum, Norimberk, Hs. 3227a<\/em>, fol. 113r: instrukce ohledn\u011b kouzeln\u00e9 slepice, ca 1420\u20131430.<\/p>\n Le m\u00e9nagier de Paris<\/em>: https:\/\/www.gutenberg.org\/ebooks\/44070<\/a>\u00a0[cit. 2026-10-02]\n Mensa Nobilium: https:\/\/sites.google.com\/view\/mensa-nobilium<\/a> \u00a0[cit. 2026-10-02]\n Muusers, Christianne: Pauwen En Pasteien. Een Middeleeuwse Maaltijd<\/em>, De Originele Recepten En Bewerkingen. 2004.<\/p>\n Scully Terence, The art of cookery in the middle ages, <\/em>Woodbridge 2005.<\/p>\n <\/p>\n [1]<\/a> Scully Terence: The art of cookery in the middle ages, <\/em>Woodbridge 2005, s. 105.<\/p>\n [2]<\/a>[2] Scully Terence: The art of cookery in the middle ages, <\/em>Woodbridge 2005, s. 106.<\/p>\n [3]<\/a> V\u00edce se symbolice a v\u00fdskytu labut\u00ed ve st\u0159edov\u011bku v\u011bnuje \u010dl\u00e1nek spolku Mensa Nobilium, kter\u00fd naleznete zde: https:\/\/drive.google.com\/file\/d\/1px6z2tFBSUOC3tBJ6HWYriqk0xXO-tmx\/view)<\/a><\/p>\n [4]<\/a> V\u00edce viz https:\/\/digilib.phil.muni.cz\/cs\/handle\/11222.digilib\/109991<\/p>\n [5]<\/a> K\u00a0symbolice a historii chovu ba\u017eanta v\u00edce v\u00a0\u010dl\u00e1nku Mensa Nobilium https:\/\/drive.google.com\/file\/d\/1ve6xQEVPTGhOjCAn6ExddctlEiuhWkvg\/view<\/a><\/p>\n [6]<\/a> U ba\u017eanta je myslivci naz\u00fdvaj\u00ed stoj\u00e1ky a u p\u00e1va b\u011bh\u00e1ky.<\/p>\n [7]<\/a> Le menagier de Paris<\/em>, https:\/\/www.gutenberg.org\/ebooks\/44070<\/a>, v. 2, s. 184.<\/p>\n [8]<\/a> V\u00edce viz \u010dl\u00e1nek Mensa Nobilium. https:\/\/drive.google.com\/file\/d\/1ve6xQEVPTGhOjCAn6ExddctlEiuhWkvg\/view)<\/a><\/p>\n [9]<\/a> Brears Peter: Cooking and dining in medieval England<\/em>, Devon 2008, s. 303.<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/34636c38716958453f1450134649c7b5-e1790882437871-300x206.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/1300-12th-c.-swed-Broddertorp-church-altar-scaled-e1790882323421-300x296.jpg\")
Postup p\u0159\u00edpravy<\/h2>\n
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/IMG_1294-e1790882240637-300x263.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/IMG_0382-300x200.jpg\")
N\u00e1sledn\u011b se m\u00edsta, kde jsme ponechali k\u016f\u017ei i s\u00a0pe\u0159\u00edm, ovinou pruhy pl\u00e1tna<\/strong>, kter\u00e9 se navlh\u010d\u00ed, aby nedo\u0161lo \u017e\u00e1rem k\u00a0po\u0161kozen\u00ed per. Z\u00e1rove\u0148 je nutn\u00e9 zajistit, aby p\u0159i procesu zavinut\u00ed nebyla pera zdeformov\u00e1na t\u00edm, jak je l\u00e1tka p\u0159itiskne k\u00a0t\u011blu. Pa\u0159\u00e1ty nohou sv\u00e1\u017eeme tak, aby byly srovnan\u00e9 a lehce pokr\u010den\u00e9<\/strong>. Zabr\u00e1n\u00edme t\u00edm jejich zkroucen\u00ed v\u00a0pr\u016fb\u011bhu procesu pe\u010den\u00ed. Do masa potom vet\u0159eme s\u016fl a poma\u017eeme je marin\u00e1dou. K\u00a0jej\u00edmu nanesen\u00ed dob\u0159e poslou\u017e\u00ed peroutka nebo svazek bylinek<\/strong>. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu pe\u010den\u00ed je t\u0159eba pravideln\u011b ot\u00e1\u010det ro\u017ee\u0148, aby se maso nesp\u00e1lilo, a hl\u00eddat, zda jsou m\u00edsta ovinut\u00e1 pl\u00e1tnem dostate\u010dn\u011b provlh\u010dena, aby nedo\u0161lo ke vzplanut\u00ed l\u00e1tky a p\u0159\u00edpadn\u011b i po\u0161kozen\u00ed per. Pe\u010deni tak\u00e9 pravideln\u011b pot\u00edr\u00e1me marin\u00e1dou<\/strong>.<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/IMG_0806-300x200.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/IMG_1809-e1790882504468-207x300.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/IMG_1871-e1777913209411-300x279.jpg\")
Bonus<\/h2>\n
D\u00f6bringerova sl\u00edpka<\/h3>\n
![\"\"](\"https:\/\/culinahistorica.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/IMG_0953-300x200.jpg\")
<\/p>\n